Ostrava v průběhu staletí změnila nesčetněkrát svou podobu a snad každá epocha zanechala na její tváři svou stopu. Svědkem nejstarších dob, spjatých s dobu založení někdy před rokem 1267, je Masarykovo náměstí – velkolepý obdélníkový prostor, na němž se po dlouhá staletí odehrávají dějiny tohoto města.

Náměstí, zpočátku obklopené měšťanskými domy na úzkých protáhlých parcelách, odráželo samozřejmě i význam a postavení města v různých dobách. Pro středověké město byla typická nízká dřevěná zástavba, zcela nahrazená zděnými objekty vlastně až v 19. století. Dominantou náměstí se stala v 16. století dnešní Stará radnice, poprvé písemně připomenutá v roce 1539. Centrum města, sevřené od 70. let 14. století do počátku 19. století hradbami, bylo nejen místem konání výročních trhů, ale také ohniskem, v němž se soustřeďoval veškerý společenský, kulturní i politický život.

K důstojnějšímu vzhledu tohoto prostoru významně přispěla instalace Mariánského sloupu v roce 1702 a sochy sv. Floriána, postavené v roce 1763 jako poděkování tomuto patronovi za záchranu města při ničivém požáru v roce 1759. Do sousední kašny ústil první městský vodovod. Jinak ovšem náměstí dlouho připomínalo spíše venkovskou náves a bylo „temným jezerem“, neboť zde chyběla dlažba, páchly volně vytékající splašky a měšťanské domy bývaly obklopeny hromadami hnoje.

Těžba uhlí a rozvoj výroby železa v 19. století přinesly nové aspekty do života obyvatel Ostravy. Náměstí, obklopené rozsáhlou sítí obchodů a řemeslnických dílen v parteru domů, se stalo svědkem pořádaní hornických Prokopských slavností i prvních politických demonstrací. Velmi zvolna měnilo svůj vzhled k lepšímu, přibyla dlažba i veřejné osvětlení. Nesmírně živý dopravní ruch, tísnící se v úzkých středověkých uličkách ústících na nárožích do náměstí, si ve 40. letech 19. století vynutil nový průtah z jeho středu směrem k řece Ostravici. V říjnu 1918 byl na náměstí českými obyvateli města vítán vznik Československé republiky, v červnu 1924 se zde konalo slavnostní přijetí prezidenta T. G. Masaryka.

V 50. a 60. letech 20. století asanací domů mezi ulicemi 28. října, Zámeckou a Velkou pozbylo náměstí svůj původní obdélníkový tvar a v rámci tzv. „estetizace“ byly odstraněny morový sloup, socha sv. Floriána i barokní kašna. Jen sloup se vrátil po roce 1989 na své místo.

Dějiny se nepřímo odrážejí i v jeho pojmenování – Ringplatz, Hlavní náměstí, od roku 1919 Masarykovo náměstí, za války Hlavní náměstí, v letech 1945-1953 opět Masarykovo náměstí, pak náměstí Lidových milicí, a od 22.12.1989 znovu Masarykovo náměstí.