Korespondenční adresa vs. trvalé bydliště

Dopisy z nejrůznějších úřadů nikdo ve své schránce nenachází rád. Ignorovat bychom je však rozhodně neměli. V případě, že z nějakého důvodu nereagujeme na úřední obsílky, můžeme si zadělat na značné potíže. I z toho důvodu je nezbytné ujistit se, že se naše adresa trvalého bydliště shoduje s tou korespondenční.

K čemu je dobrá adresa trvalého bydliště

Adresu trvalého bydliště uvádíme na všech úřadech, ale třeba i u lékaře, v bance, na poště, nebo při vyřizování reklamací v obchodech. Očekává se, že na uvedené adrese pak skutečně bydlíme – ba dokonce je to povinné. Pokud někdo delší dobu nebydlí na adrese, která označuje jeho trvalé bydliště, pak by měl vždy nahlásit také adresu korespondenční, tedy tu, kam mu mají chodit dopisy od příslušných institucí (jde o místo, kde v současné době bydlí, které se však neshoduje s trvalým bydlištěm). Neudělá-li tak, hrozí reálné riziko, že se mu ve schránce bude hromadit nevyřízená korespondence. V krajních případech můžeme totiž najednou zjistit, že nám naskakuje nezaplacený dluh nebo pokuta za něco, o čem nemáme ani tušení.

Lze žít bez trvalého bydliště?

Někteří lidé tvrdošíjně trvají na tom, že adresu trvalého bydliště nikde zásadně neuvádějí. Stávají se tak z nich jacísi „úřední bezdomovci“. Jde o legální záležitost, mít trvalé bydliště totiž není naše povinnost, ale právo. Pokud se jí však dobrovolně vzdáme, znamená to pro nás ztrátu některých dalších výhod – například nemůžeme obdržet jakékoliv doklady (např. řidičský průkaz), ztrácíme nárok na zisk živnostenského oprávnění, nemůžeme jít volbám.

A ještě jedna věc: ztráta trvalého bydliště není cestou, jak se vyhnout exekucím. I proto je dobrovolná absence trvalého bydliště krajně zvláštní variantou, se kterou se úředníci setkávají jen velmi zřídka.

Sdílet článek